Pro společnou hru

Předškolní děti si přestávají hrát pouze vedle sebe a dochází k souhře a ke spolupráci. Začínají si hrát ve společném prostoru i čase a vytyčují jeden společný herní záměr. Ve sdružující hře si často každé z dětí realizuje svou hru, ale hry se vzájemně propojují. Například si hrají na rodinu, ale každé z dětí si hraje podle vlastních pravidel a potřeb. Tento druh je typický pro námětové hry a můžeme ho pozorovat v konstruktivních hrách. Po sdružující hře přecházejí děti ke hře kooperativní. Zde je již prokazatelná a nutná spolupráce dětí, které si rozdělují role, stanovují a dodržují pravidla, vzájemně si pomáhají, tolerují se. Tato forma je považována za jednu z vrcholných dětských her.

,,Cvičení v praktickém životě''

V průběhu společné hry se dětí setkávají i s nepříznivými životními událostmi, učí se s nimi zacházet a přizpůsobit se tedy jim ne zcela vyhovujícím podmínkám. Díky takovéto zkušenosti ze hry, se děti stávají psychicky odolnější a je tedy přirozené, že budou lépe reagovat na skutečnou nepříznivou životní událost. Hra tedy napomáhá k učení zvládání životních situací, řešení konfliktů či překonávání překážek.

Děti se učí vyjadřovat city, projevovat náklonnost, soucit, poskytnout útěchu. Učí se také vciťovat jeden do druhého, omluvit se, omluvu přijmout a odpustit. Zdokonaluje se také schopnost sebeovládání a regulace citů, dítě přestává být labilní a učí se svoje city a jejich intenzitu ovládat.

Do hry vkládají děti samy sebe, své pocity sny a představy, naplňují a vytváří svůj svět.
Nechte Vaše děti vyřešit problémy a situace během hry a naučíte je důležité dovednosti v životě.

Při hře se děti učí sociálním rolím, vytváří si sociální vztahy a obecně se učí, jak se chovat ve vztahu k druhým. Osvojují si pravidla chování a jednání, učí se brát ohled na ostatní a spolupracovat s nimi. Učí se rozpoznat vhodné a zdvořilé chování a naopak chování nevhodné a ubližující. Díky hře, dodržování jejích pravidel a chování při ní, se u dětí rozvíjí také smysl pro morálku.